ouf

Tuarežské pouštní blues, které se uprostřed Evropy proměnilo v rockový nářez.

Kel Assouf jsou totiž docela jiná tuarežská kategorie: založil je v Belgii usazený kytarista Anana Harouna z Nigeru, jediný Tuareg v kapele. Byla to jedna z událostí, která navždy změnila podobu tuarežské hudby, její zvuk a sociální zvyky: Tuaregům se v 70. letech dostala do rukou kytara, nástroj nepatřící do jejich kultury. A slavná skupina Tinariwen se pak podílela na revolučním přerodu tradiční hudby v kytarový rock zpívaný v jazyku tamashek. Legenda Tinariwen – povstaleckých rockerů s kalašnikovy na zádech – pronikla do světa, kam dopomohla i hudbě, jakou dnes posloucháme a které Tuaregové říkají ishumar nebo assouf a my na Západě pouštní blues.

Kel Assouf považují hudbu za poselství: okamžité, jasné a úderné. Proto má druhé album Tikounen (Surprise) tak burácivý zvuk: místy vyloženě zeppelinovsko-sabbatovský. Harounovi to usnadňuje belgická rocková rytmika a těžkotonážní klávesy napasované na tuarežské a severoafrické rytmy.

Se skupinou je spojen také výrazný ženský ječák: patří zpěvačce Toulou Kiki z nigerského Agadezu, zároveň herecké hvězdě vynikajícího filmu Timbuktu. Mimořádně působivý a nezkreslený obraz legendárního města pod nadvládou fanatických islámských teroristů od mauretánského režiséra Abderrahmane Sissako získal nominaci na Oscara, sedm Césarů, soutěžil v Cannes. Kel Assouf ovšem nepřibrali Toulou Kiki z důvodů zvýšení pozornosti: ve všech skladbách se s tuarežským rockem šťastně potkává.